METRYKA DOKUMENTU
Tytuł dokumentu: Wycinek prasowy z recenzją koncertu chóru „Echo” („Slyšeli jsme Echo”)
Źródło i data wydania: „Nová svoboda” (Ostrawa, Czechosłowacja), nr 292, rocznik 21, 7 grudnia 1965 r. (zgodnie z odręczną adnotacją u dołu wycinka).
Autor recenzji: Alois Tiahan
Kluczowe dane: Obszerna recenzja w języku czeskim podsumowująca występy krakowskiego męskiego chóru „Echo” w Jabłonkowie (Jablunkov), Frydku-Mistku (Frýdek-Místek) i Ostrawie (Ostrava). Autor tekstu wspomina obu dyrygentów zespołu: Zbigniewa Toffel (określonego jako kierownik artystyczny i pierwszy dyrygent) oraz A. Palkę (drugi dyrygent). Recenzent chwali zróżnicowany repertuar oparty na polskiej klasyce (G. G. Gorczycki, S. Moniuszko, W. Żeleński, B. Wallek-Walewski) i zagranicznej (Gounod, Beethoven), a także docenia męskie brzmienie zespołu.
Znaczenie historyczne: Dokument potwierdza międzynarodową aktywność chóru „Echo” pod kierownictwem Zbigniewa Toffel oraz jego funkcję pierwszego dyrygenta i kierownika artystycznego („umělecký vedoucí a první dirigent”) w połowie lat 60. Sukcesy na zagranicznych tournée stanowiły ważny element budowania prestiżu krakowskiego zespołu.
TRANSKRYPCJA TEKSTU
Slyšeli jsme Echo
V minulých dnech se na koncertech v Jablunkově, Frýdku-Místku a Ostravě představil mužský pěvecký sbor Echo z Krakova.
Oba dirigenti – umělecký vedoucí a první dirigent Zb. Toffel i druhý dirigent A. Palka – pracují společně na stejném programu v dělených zkouškách, na koncertech řídí každý z nich kvalitativně i kvantitativně rovnocennou část programu.
Repertoár Echa je zaměřen hlavně k národní klasice, reprezentované např. G. G. Gorzyckým, St. Moniuszkem, Vl. Želeńským a B. Wallek-Walewským (zakladatel a dlouholetý dirigent Echa). Ze světové klasiky uvedlo Echo mj. Gounoda a Beethovena. Milým překvapením hostujících pěvců bylo pečlivé nastudování Smetanova Věna v českém jazyce (dirigent A. Palka).
Lyričnost projevů tohoto mužského sboru je více chtěná, dirigent si ji musí tvrdě dobývat. Zpěváci mají rádi lesknoucí a mužně znějící, místy i zemité forte, jiskrné rytmy pochodů a precizní pulzace národních tanců. Avšak dovedou vytvořit i krásnou linii ve vyrovnaných sborových linkách homofonní chorálové faktury (např. Gorzyckého Gaude mater).
Program Echa byl proti našim zvyklostem výjimečný. Polští hosté např. uvedli čtyři výňatky z oper a v druhé části koncertu (kromě Ostravy) zazněly i tři Chopinovy klavírní skladby, které citlivě pronesl mladý talentovaný umělec L. Grzyb. V programu vystoupili jako sólisté krakovští profesionální pěvci. Spolupráci Echa s profesionálními pěvci je nutno uvítat. Je zřejmě logickým vývojem, jestliže amatérské a poloprofesionální sbory konečně zúčtovávají s tradiční utkvělou myšlenkou, že sborový projev je něco zcela odlišného od sólistického projevu. Na tom je jen část pravdy. Pokud respektujeme pojem vokální hudba, musíme kromě muzikálních hledisek (rytmus, intonace atd.) plnit i to vokální. A s tím se z mnoha pochopitelných důvodů zachází i u špičkových těles hodně diletantsky. Není-li již možno sbor z různých příčin školit v pěvecké technice, pak je užitečné aspoň volit formu časté spolupráce s profesionálními sólisty podle vzoru Echa, protože oni budou vždy logickým ideálem a vzorem pro každého provozovatele vokální hudby.
ALOIS TIAHAN
[Odręczna adnotacja u dołu wycinka] Nová svoboda Ostrava Čís. 292, roč. 21, 7.XII. 1965.
Powyższy materiał stanowi cyfrowe odwzorowanie (skan/transkrypcję) oryginalnego wycinka prasowego, zachowanego w prywatnych zbiorach. Artykuł udostępniamy niekomercyjnie – wyłącznie w celach dokumentacyjnych, edukacyjnych oraz dla zachowania dziedzictwa historycznego krakowskiej sceny muzycznej. Wszelkie prawa autorskie do prezentowanych treści należą do ich twórców oraz pierwotnych wydawców.
– Śladami Muzyki